Vždycky mne namíchne, když lidé podléhají stereotypům: bodří Moraváci, vozící s sebou všude šrůtku uzeného a lahev slivovice, Češi chápající se každé příležitosti, jak na někoho vyzrát, katolíci upalující čarodějnice a bažící po majetku a podobně.

Stereotypy se pak utvrzují například takto: můj kamarád jako správný Pražák má rád burčák. Jako vzdělaný člověk ví, že to, co se nabízí na podzim v zatáčkách českých silnic nemusí mít s burčákem z vinné révy příliš společného. Dočetl se, že nejbezpečnější je pít burčák přímo na místě, v moravském vinném sklípku, ve chvíli, kdy burčák začne bunzírovat. I rozhodl se s dalšími kolegy v jeho podniku, že si najmou autobus a na burčák vyrazí na Moravu. Dají vydělat místnímu domorodému obyvatelstvu a budou pít s jistotou, že to nejsou splašky. Domluveno, vykonáno.

S litry burčáku v útrobách se vraceli Pražáci domů. Buď to bylo v době, kdy ještě navigace neexistovaly, nebo prostě ten sklípek byl v oblasti, kde lišky dávají dobrou noc a oko vesmírných navigačních družic nedohlédne. V každém případě se jaksi nemohli strefit na tu správnou silnici, která by je zavedla na cestu ku Praze. Ve směru jejich jízdy tlačil kolo nějaký místní stařík, evidentně také po požití většího než malého množství burčáku. Řidič zastavil a zeptal se na cestu. Stařík se pokusil, jak tomu bývá, vysvětlit, kudy se dát, ale moc jasné to nebylo. Osazenstvo autobusu složené z důležitých a znalých kapitánů našeho průmyslu tedy nabídlo, že ho vezmou kus cesty a on jim za to ukáže pak správný nájezd. Dědeček nastoupil i s kolem a žehnal Pražákům, kteří jsou moc hodní, protože on to má domů ještě deset kilometrů a v tom stavu by se vlekl několik hodin. Bezpečně navigoval řidiče k silnici, na které už byly ty správné směrovky. Jenže pak, podobně jako ostatní účastníci zájezdu, usnul.
Jeho přítomnost někteří zaznamenali až u Průhonic, kde jej také i s kolem laskavě vyložili. A znovu nastalo velké děkování, že ti Pražáci nejsou tak špatní, jak se o nich povídá atd. Jak dlouho jel dědeček zpátky na Moravu, už historka nevypráví. Ale co si asi dodnes myslí o Pražácích, dovedu si hbitě domyslet. A takto vznikají stereotypy.