Vážení a milí návštěvníci a návštěvnice,

Kýtičky z mladého divočáka pečené ve španělské troubě na dřevo

Kýtičky z mladého divočáka pečené ve španělské troubě na dřevo

Na mých stránkách naleznete naprosto amatérské kuchařské rady, podle nichž dovede uvařit dobré jídlo i muž, nebo snoubenka, která do matčiny kuchyně zavítá jen kvůli vaření kávy. Inspirace pro výlety v cestopisech, které jsou plné gastronomické kultury, ukazují, jak se lety změnil můj přístup k cestování: kdysi to byly čtyři kostely a jedna restaurace, teď, k stáru, poměr zůstal, jen se obrátil.

Přesto jde o putování, tedy pouť nikoli za požitky, ale za zážitky. U toho může chybět zlatá kreditní karta, ale nesmí chybět dobří přátelé, se kterými se můžete o radosti dělit.

Tu a tam koupím i knihy, konec konců jsem původní profesí knihovník, tedy kuchařské knihy a rád se podělím o svůj dojem o nich. Nechci pohoršovat, ale jsou kuchařky, které budete otevírat častěji, než Bibli (to já nemůžu, jsem farář). Kdysi jsem chtěl být kuchařem, ale maminka mi to zakázala s tím, že bych neměl volné neděle.

Tak si občas splním svůj sen a pro přátele něco uvařím, což je jen záminka k setkání a povídání. Ne nadarmo mají Italové přísloví „pastorace vidličkou“. Musím se pochlubit, že jsem zažil i případy skalních ateistů, kteří za nic na světě nechtěli přijít na faru – a hle, po první návštěvě chodí ochotně dál. U nás se totiž nevedou při jídle debaty a hádky ani o politice, ani o náboženství. Vystačíme si s povídáním o jídle a pití. Hloupí lidé si myslí, že to je málo duchovní. Jenže my bereme jídlo jako Boží dar, ze kterého bychom se měli umět radovat. Možná proto je rozdíl v jídle a pití mezi zeměmi s katolickou a protestantskou tradicí. Asi takový rozdíl, jako mezi vínem a pivem, italským hovězím stejkem a švýcarskými bramborami se sýrem.

Budete-li diskutovat o napsaném, držte se, prosím, tématu jídla a pití.
A vězte že vše, co je psáno, je psáno s láskou, ale s drobnou nadsázkou.
Bez smyslu pro humor na těchto stránkách nehledejte nic pro vás přínosného.
Tak dobrou chuť.

Milan Badal