„Yaku“ je prý japonsky grilování a podle propagačních materiálů je to přesně ono, co nám ještě v Praze v oblasti gastronomie chybělo. Za bližší průzkum tato stravovna na Petrském náměstí jistě stojí. 

Především se setkáte s interiérem, který je dobře promyšlený k tomu, aby odvětrával pachy z grilů, na nichž si návštěvníci sami připravují krmi. Nejsem sto rozhodnout, zda jde o interiér typicky japonský, nebo jen minimalistický z pohledu českého architekta. První, co mne překvapilo, bylo pusto a prázdno. Oběd v jednu hodinu jsme tedy s přáteli absolvovali v klidu, během dvou hodin přišel jediný návštěvník a to chtěl jen kávu, kterou nevedou. Ale prý zvláště v pátek a v sobotu večer tam mívají plno. Nízké stolečky jsou pro dva, takže tři návštěvníci jsou posazeni k předlouhému pultu, za nímž se vše připravuje jistě pod lákavým heslem: „Blíž k zákazníkovi.“ Kuchař před vámi chystá maso, kouzlí s kořením a gril s roštem postavený před vás láká k samostatné přípravě. Obsluha ochotně vysvětlí, kam které maso položit, aby se správně propeklo. Jiné místo je vyhrazené hřebenatce, jiné zas hovězímu jazyku, či filet mignonu.

Problematické je ovšem posazení hostů, nedovedu si představit, že bych přišel se společností 4- 5 lidí a mohli jsme se při večeři bavit, či něco projednávat. Přilehlý salonek je sice k tomu se svým stolem jako stvořený, nicméně nám bylo nesrozumitelně řečeno, že tam „něco mají“, takže přestože jsme dvě hodiny strávili o samotě, museli jsme sedět na místech u pultu. Poměrně hlasitá hudba také trochu znemožňovala rozhovor, nejen mezi námi, ale i s obsluhou.

Jídlo nelze než vynachválit, začal jsem hřebenatkou, lososem, byl tam zajímavý hovězí jazyk, svíčková, kuřecí, ale vrchol chutí byl filet mignon opékaný ve tvaru hranolků. Jaká je omáčka na salátu s řasou je prý takové tajemství, že je nezná ani běžná obsluha. Opravdu stojí za to. Dali jsme si degustační menu, které je určeno pro dva a stojí 1100 korun. Kolega zkombinoval ještě další menu, takže jsem mohl ochutnat v podstatě vše, co restaurace běžně poskytuje. Krom filetu lze velmi doporučit mořské plody.

Poněkud horší byly nápoje – ve vlastním jídelním lístku jsou bílá i červená vína začerněná, teprve na přímý dotaz, jestli vyznávají prohibici, nám byl nabídnut jediný, poněkud věkem sešlý vinný list. Výběr dosti omezený, ale chápu, není to vinotéka. I tak jsme si vybrali z jednoho nabízeného jedno slušné růžové, ze dvou červených jedno španělské. Po dezertu jsme dostali chuť na něco ostřejšího, ale koňaky stejně jako kávu vymýtili jako nejaponské pití. Do nápoje z líčí nebo švestkového drinku se mi nechtělo. Dezerty měly stejně málo širokou nabídku, jako vína – tři a dost. Příště bych si raděj dal jako dezert ještě jedno maso.
Výborné jídlo, snaživá, ale ne zcela pohyblivá obsluha, prostředí jak stvořené ke konzumaci, nikoliv k posezení s přáteli.